PRÁVNÍ OKÉNKO

V souvislosti se sílící snahou osob stejného pohlaví o osvojení dětí druhého z partnerů by mě zajímalo, jakým způsobem je naším platným právním řádem upraveno osvojení dětí klasickým manželským párem. Děkuji, tazatelka Hana K.

19.03.2017

Odpověď:
Vážená paní Hano,
institut osvojení je v našem právním řádu upraven v §§ 794-854 občanského zákoníku (zákona číslo 89/2012 Sb.). Osvojením jako takovým se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

Soud zkoumá podmínky osvojení, zejména základní předpoklad, a to, že mezi osvojitelem a osvojencem je takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem. Osvojení nesmí být v rozporu se zájmy dítěte.

O osvojení nemůže soud v zásadě rozhodnout nikdy bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče. Formální rozdíl mezi osvojením zletilého a nezletilého osvojence tkví např. v tom, že v obou případech o osvojení rozhoduje soud na základě návrhu osoby, která chce dítě osvojit, v případě zletilého osvojence je ovšem nezbytné, aby tento se k návrhu formálně připojil.

V případě osvojení dítěte nezletilého, které dosáhlo věku 12 let, je vždy třeba jeho osobního souhlasu. Nedosáhlo-li dítě věku alespoň dvanácti let, dá jeho jménem souhlas s osvojením opatrovník (tj. orgán sociální právní ochrany dětí, který je povinen před udělením souhlasu s osvojením zjistit všechny rozhodné skutečnosti, vedoucí k závěru, že osvojení bude v souladu se zájmy dítěte).

Otázka příjmení osvojovaného dítěte také závisí na věku dítěte. Obecně platí, že bude mít dítě příjmení, které jste spolu s Vaším manželem vybrali pro Vaše děti při uzavření manželství. Osvojujete-li však osvojence, který dosáhl věku 15 let (a má tak právo vyslovit se ke svému příjmení), a tento osvojenec se změnou svého příjmení nesouhlasí, rozhode soud, že bude ke svému příjmení připojovat i příjmení Vaše.

Mezi osvojitelem (tj. podle zákona „osobou zletilou, svéprávnou, zaručující svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které je vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem“) a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než 16 let.

K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte (s určitými výjimkami, spočívajícími ve zbavení rodičovské odpovědnosti, neschopnosti projevit svou vůli nebo neschopnosti rozpoznat následky svého jednání, anebo zdržování se na neznámém místě, které nelze v součinnosti s orgány moci zjistit).

Bezplatná právní poradna – informační centrum Mgr. Jana Holáska, LL.M.
Jan Sedláček

ZPĚT NA CENTRUM PRÁVNÍ POMOCI