PRÁVNÍ OKÉNKO

Jak si (ne)nechat ukrást střechu nad hlavou – na co si dát pozor

19.03.2020

Klasik praví, že „zatímco hodinky Vám mohou ukrást, peněženku Vám mohou ukrást, tak důl, to je jen díra v zemi, tu Vám nikdo nemůže vzít“. Jak je to však s nemovitostmi, které vlastníme, opravdu se o ně nemusíme obávat?

Předem je třeba říci, že nemovitosti se převádějí tzv. zápisem do katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí je uvedena nejenom samotná nemovitost, ale i její vlastník, zástavní práva a další podstatné informace – všechny tyto údaje jsou přitom veřejně dostupné na internetu. Takto si může např. kupující ověřit, že nemovitost kupuje přímo od jejího vlastníka. V tom je nicméně kámen úrazu – údaj v katastru nemovitostí se může zcela výjimečně změnit i bez souhlasu vlastníka nemovitosti, např. chybou úředníka anebo podvodným jednáním jiné osoby, která zfalšuje náš podpis.

Pokud totiž podvodník vytvoří kupní smlouvu, zfalšuje na ní náš podpis a podaří se mu zajistit úřední ověření tohoto podpisu, katastr takovou smlouvu bez váhání akceptuje. Dle průzkumu, který provedl soudní znalec Jiří Závora přitom takový zfalšovaný podpis ověřilo na 80 procent notářství a 76 procent poboček Czech Point – vytvořit takovou falešnou smlouvu tak není příliš obtížné. Je však třeba říci, že při převodu nemovitosti musí katastr nemovitostí ze zákona původního vlastníka písemně upozornit (zpravidla poštou). Dopis však nemusí dojít, mimo jiné i proto, že podvodníci mohou na základě zfalšované plné moci uvést „novou“ adresu vlastníka, na kterou se má upozornění o převodu nemovitosti zaslat.

Zmínili jsme, jak je možné „ukrást“ nemovitost jeho vlastníkovi, aby o tom neměl ani tušení. Jak však takovými situacím zabránit a zajistit, aby naše vlastnictví bylo v bezpečí?

Nejprve je nutné zmínit, že cílem podvodníků je zpravidla ukrást takovou nemovitost, kterou mohou rychle prodat dále, pokud je tedy na nemovitosti zapsaná jakákoliv právní vada – např. věcné břemeno, zástavní právo (z důvodu hypotečního úvěru) nebo tzv. zákaz zcizení, nemovitost je méně atraktivní a případný podvodník se raději porozhlédne jinde.

Podstatné je zároveň, abychom se vůbec o tom, že nám někdo ukradl nemovitost, dozvěděli včas. Zákon totiž stanovuje lhůtu 1 měsíc ode dne, kdy se o sporném převodu dozvíme, nejpozději však 3 roky takového převodu. Do té doby se vlastník nemovitosti musí ozvat a začít hájit svá práva, zpravidla podáním žaloby na určení vlastnického práva. Pokud však vlastník tuto lhůtu nestihne, jeho postavení je mnohem obtížnější a o nemovitost může přijít i definitivně. Klíčové je tedy odhalit převod nemovitosti včas a začít okamžitě jednat – ideálně ve spolupráci s advokátem.

Jak však zajistit, abychom se o převodu naší nemovitosti dozvěděli? Katastr nemovitostí umožňuje za malý poplatek tzv. „hlídače katastru“, službu, která nám hlásí jakoukoliv změnu v souvislosti s naší nemovitostí přes SMS, e-mail nebo datovou schránku. Podobnou službu dnes nabízejí i některé soukromé společnosti. Anebo si můžeme nemovitosti hlídat sami tím, že se jednou ročně podíváme do katastru nemovitostí a zkontrolujeme si, že v kolonce vlastník jsme stále uvedeni pouze my.

ZPĚT NA CENTRUM PRÁVNÍ POMOCI