PRÁVNÍ OKÉNKO

Jak darovat věc a na co si dát při tom pozor - náležitosti darovací smlouvy

19.03.2020

Darování věci patří mezi právní jednání, se kterým se v běžném životě často setkáváme, jak však na darování nahlíží zákon? Předem je třeba odlišit darování od pouhé „společenské úsluhy“, u které je zřejmé, že se strany nechtějí jakkoliv právně vázat – tím je například pozvání na večeři ke známým anebo květiny darované hostitelce, v takovém případě se právní úprava darování nepoužije.

Samotnou darovací smlouvou se bezúplatně převádí věc na jinou osobu (obdarovaného), přičemž tato smlouva může být i ústní, nemusí se tedy uzavírat písemně. Pokud se však převádí věc zapsaná do veřejného rejstříku (např. nemovitost), musí být darovací smlouva naopak písemná. Při darování nemovitosti pak musí být úředně ověřeny podpisy na vyhotovení smlouvy, které se podává na katastr nemovitostí. U movitých i nemovitých darů platí, že z nich musí obdarovaný odvést daň z příjmu. Na darování mezi příbuznými v tzv. přímé linii (prarodiče, rodiče, děti) se daň nevztahuje, pokud by však hodnota daru přesáhla 5.000.000 Kč, je nutné o daru informovat správce daně.

Česká právní úprava zná i možnost tzv. „odvolání daru“ pro (následnou) nouzi dárce anebo pro nevděk obdarovaného. Odvolání daru pro nevděk umožňuje dárci požadovat vrácení daru v případě, kdy obdarovaný ublíží dárci nebo osobě dárci blízké tak, že tím zjevně poruší dobré mravy. Konečně zákon nezná přísloví „darovanému koni na zuby nekoukej“ – dárce musí obdarovaného upozornit na všechny vady darované věci, o kterých ví, jinak může obdarovaný od darovací smlouvy odstoupit a navíc požadovat po dárci náhradu škody.

ZPĚT NA CENTRUM PRÁVNÍ POMOCI