PRÁVNÍ OKÉNKO

Smlouva o dílo - co musí obsahovat, aby byla platná? Na co si dát pozor a co do ní raději nepsat? Můžu dílo převzít, i když má vady?

19.03.2020

Oprava domovního kotle, nová podlaha v kuchyni nebo speciální dort na zakázku pro narozeninovou oslavu – všechny tyto činnosti jsou zpravidla vykonávány na základě smlouvy o dílo. Jak se však smlouva o dílo liší od kupní smlouvy a co patří mezi podstatné náležitosti, které v takové smlouvě nesmějí chybět?

Smlouva o dílo upravuje činnost, tj. vyrobení věci, údržbu, úpravu nebo její opravu, nikoliv pouze koupi zboží. Smlouvu o dílo uzavíráme například u kadeřnice, kde se necháme ostříhat (i když je tato smlouva pouze ústní). Na základě smlouvy o dílo nám také stavební firma postaví na pozemku rodinný dům. Naopak pokud bychom si kupovali již postavený dům od jeho vlastníka, bude se jednat o kupní smlouvu – předmětem není provedení činnosti, ale převod vlastnického práva k určité věci (domu).

Obsahem smlouvy o dílo musí být vedle identifikace stran zejména povinnost tzv. zhotovitele díla, že dílo provede na svůj náklad a nebezpečí a na druhé straně povinnost objednatele, že hotové dílo převezme a uhradí za něj dohodnutou cenu. Zhotovení díla na náklad a nebezpečí zhotovitele pak znamená, že objednatel platí pouze za výsledný produkt, materiál a nástroje potřebné pro zhotovení díla platí zhotovitel, pokud se však strany nedohodnou jinak. Cenu za dílo lze pak dohodnout buď na určitou částku, anebo odhadem, případně podle rozpočtu přiloženého ke smlouvě. Pozor ovšem na výhradu nezávaznosti nebo neúplnosti rozpočtu – pokud je taková výhrada obsažena ve smlouvě, zhotovitel může dle zákona cenu díla dodatečně navýšit.

Smlouvu o dílo je vhodné sepsat na papír, kde bude zároveň dílo podrobně popsáno – předejde se tak do budoucna nejasnostem a sporům. Na co je však nutné dále při sepsání smlouvy a následném provádění díla dohlédnout a co upravuje zákon?

Objednatel musí ze zákona poskytnout součinnost s provedením díla – například umožnit dělníkům vstup do domu, kde mají vymalovat pokoje anebo dodat materiál nebo určitou věc. Pokud tuto součinnost neposkytneme v potřebné době, může zhotovitel od smlouvy o dílo i odstoupit.

Zhotovitel postupuje zásadně samostatně (je to ostatně odborník, který by měl vědět, co dělá), nikde však není stanoveno, že ho při provádění práce nemůžeme kontrolovat. Pokud při kontrole zjistíme, že zhotovitel postupuje nevhodným způsobem (například kachličky ve Vaší koupelně pokládá nakřivo), můžeme ho na to upozornit a požadovat okamžitou náhradu. Pokud odmítne, je možné odstoupit od smlouvy.

Často zhotoviteli k provedení díla zajistíme vlastní materiál anebo mu sdělíme vlastní preferovaný postup – pokud však takový materiál nebo postup jsou nevhodné, musí nás na to zhotovitel upozornit. Pokud však přesto trváme na použití námi dodaného materiálu nebo postupu, nenese zhotovitel odpovědnost za to, když kvůli tomu výsledné dílo neodpovídá našim představám. Nemůžeme tedy u zhotovitele namítat špatné přilepení kachliček v koupelně v případě, kdy nás zhotovitel výslovně upozornil na nedostatečnou kvalitu námi dodaného lepidla.

Už jsme probrali jednotlivá specifika úpravy smlouvy o dílo v zákoně. Jak se však bránit v případě, kdy se na díle následně objeví nedostatky a vady? Máme na něco nárok? A lze takové situaci vůbec předejít?

U smlouvy o dílo je nutné zdůraznit důležitost předání díla. Na rozdíl od kupní smlouvy totiž nemůžeme předané dílo bez dalšího „reklamovat“ i roky po předání, pokud si předané dílo řádně nezkontrolujeme, můžeme mít následně smůlu. Při předání díla má zhotovitel povinnost nám předvést, že dílo může sloužit svému účelu, teprve poté se považuje za dokončené. Z naší strany si musíme zkontrolovat, že dílo nemá tzv. zjevné vady, které můžete při troše obezřetnosti hned odhalit – tedy že opravené auto ze servisu již funguje anebo nové obklady v koupelně mají takový vzor, jaký jsme si vybrali. Pokud naopak přijdeme na jakoukoliv vadu nebo nedostatek, musíme takové vady ihned zhotoviteli vytknout – tj. převzít dílo s výhradami. Naopak tzv. skryté vady můžeme namítat i po převzetí díla, např. pokud následně zjistíme, že obklady v koupelně byly přilepené nekvalitním lepidlem, což jsme však při předání neměli šanci odhalit. Obecně platí, že skrytou vadu, která na díle byla již v době předání (ale nevěděli jsme o ní) můžeme namítat do dvou let od převzetí díla, v případě staveb až do pěti let. Po zhotoviteli můžeme v případě vady na díle požadovat odstranění vady, slevu z díla anebo v případě opravdu závažné vady můžeme i odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení ceny díla.

ZPĚT NA CENTRUM PRÁVNÍ POMOCI