PRÁVNÍ OKÉNKO

Smluvní pokuta aneb čemu se neupsat a na co si dát dále pozor při podpisu smlouvy

19.03.2020

Podstatou smluvní pokuty je závazek, že pokud porušíme určitou povinnost ze smlouvy, zavazujeme se (vedle splnění původní smlouvy) zaplatit navíc pokutu. Pokud si například vezmeme u banky nebo nebankovní společnosti úvěr, součástí takové smlouvy o úvěru pravidelně bývá i právě smluvní pokuta. Pokud pak nesplatíme celý úvěr včas, máme tak povinnost uhradit kromě původního úvěru i tzv. úroky z prodlení a zároveň i smluvní pokutu, která může být značná. I když je však smluvní pokuta uvedena ve smlouvě, nemusí být vždy platná.

Smluvní pokuta má za účel nahradit škodu, která vznikne v důsledku porušení smlouvy druhou smluvní stranou. V některých případech je nicméně použití smluvní pokuty ze zákona vyloučeno – je tomu tak např. v případě vrácení zboží zakoupeného v e-shopu do 14 dní anebo v případě smlouvy o nájmu bytu, kdy je zakázána jakákoliv smluvní pokuta vůči nájemci.

Zároveň je ze zákona možné podat návrh na snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty soudem, soud ji však nikdy nesníží pod výši škody, která porušením dané smluvní povinnosti skutečně vznikla. Nejvyšší soud tak v minulosti např. rozhodl, že smluvní pokuta ve výši 0,7 % denně z dlužné částky byla v rozporu s dobrými mravy, zároveň však zdůraznil, že záleží velmi na okolnostech případu a charakteru zajištěného dluhu. Vždy je tedy nutné posoudit nepřiměřenost smluvní pokuty v celkovém kontextu smlouvy.

Poslední důležitou poznámkou je to, že smluvní pokuta nahrazuje právo věřitele požadovat po dlužníkovi uhrazení škody vzniklé z porušení dané smluvní povinnosti, smluvní strany se však ve smlouvě mohou dohodnout i opačně, pak musí dlužník uhradit jak smluvní pokutu, tak i nahradit věřiteli škodu.

ZPĚT NA CENTRUM PRÁVNÍ POMOCI